Světový den vrabců 20. března

Světový den vrabců 20. března – znáte našeho opeřeného souseda?

Vrabce zná téměř každý. Patří k ptákům, kteří se po generace pohybují v těsné blízkosti lidí – kolem domů, zahrad, hospodářských budov, parků i městských ulic. Právě jejich zdánlivá obyčejnost je jedním z důvodů, proč si zaslouží pozornost.

Světový den vrabců připadá každoročně na 20. března a připomíná nejen vrabce samotné, ale také význam prostředí, ve kterém mohou běžné druhy ptáků nacházet potravu, vodu, úkryt a místa k hnízdění.

V Česku se můžeme běžně setkat především se dvěma druhy – vrabcem domácím a vrabcem polním. Na první pohled si jsou podobní, při bližším pozorování je ale dokážeme poměrně snadno rozeznat.

Světový den vrabců připadá na 20. března

Světový den vrabců vznikl jako mezinárodní iniciativa upozorňující na vrabce domácího a další běžné ptáky žijící v blízkosti člověka. Poprvé se slavil v roce 2010.

Vrabec domácí je typickým příkladem druhu, který se během svého vývoje úzce přizpůsobil životu vedle lidí. Budovy mu poskytovaly možnosti k hnízdění, hospodářství zdroje potravy a zahrady, dvory a okraje polí pestré prostředí.

Dnes se prostředí lidských sídel mění. Modernější a uzavřenější budovy mohou nabízet méně vhodných štěrbin k hnízdění a velmi upravené zahrady zase méně přirozených semen, hmyzu a úkrytů.

Světový den vrabců proto můžeme chápat jako příležitost všimnout si běžných ptáků kolem nás a zamyslet se nad tím, co jim naše zahrady a okolí domů nabízejí.

Vrabec domácí a vrabec polní – nejsou to stejní ptáci

V Česku žijí vrabec domácí (Passer domesticus) i vrabec polní (Passer montanus) celoročně. Oba jsou společenští, často se pohybují ve skupinách a můžeme je potkat i u krmítek.

Vrabec domácí

Vrabec domácí je ze všech vrabců nejvíce spojený s člověkem. Setkáme se s ním ve městech, vesnicích, na sídlištích, v okolí rodinných domů i hospodářských objektů.

U tohoto druhu se samec a samice vzhledově liší.

Samec má šedé temeno, hnědé zbarvení po stranách hlavy a výraznou tmavou skvrnu na hrdle a hrudi. Samice je nenápadnější, převážně šedohnědá.

Vrabci domácí jsou velmi společenští a často se ozývají typickým hlasitým „čimčaráním“.

Vrabec polní

Vrabec polní je o něco drobnější a častěji se s ním můžeme setkat v zemědělské krajině, na okrajích obcí, v zahradách, sadech a v blízkosti stromů a keřů.

Jeho dobrým poznávacím znamením je kaštanově hnědé temeno a výrazná černá skvrna na bílé tváři.

Na rozdíl od vrabce domácího jsou u vrabce polního samec a samice zbarveni velmi podobně.

Pokud tedy uvidíte vrabce s hnědou „čepičkou“ a černou skvrnkou uprostřed bílé tváře, s velkou pravděpodobností pozorujete vrabce polního.

Co vrabci přirozeně jedí?

Vrabci bývají považováni především za zrnožravé ptáky, jejich jídelníček je ale pestřejší a mění se v průběhu roku.

Dospělí vrabci vyhledávají různá semena trav a dalších rostlin, obilná zrna a další rostlinnou potravu. V prostředí vytvořeném člověkem dokážou využívat i další dostupné zdroje.

Velký význam má ovšem také hmyz a další drobní bezobratlí, zejména v období rozmnožování. Živočišná potrava je důležitá při krmení rostoucích mláďat.

Právě proto vrabcům nepomáháme pouze naplněným krmítkem. Velkou hodnotu má také zahrada s keři, kvetoucími rostlinami, travinami a místy, kde může přirozeně žít hmyz.

Krmítko je doplňkovým zdrojem potravy, nikoliv náhradou pestrého přírodního prostředí.

Patří slunečnice i vrabcům?

Ano. Vrabci patří mezi ptáky, kteří mohou na krmítkách přijímat semena, a vhodná je pro ně také slunečnice černá.

Slunečnice je díky vysokému energetickému obsahu oblíbenou součástí přikrmování mnoha druhů venkovního ptactva. Výhodou je také její široká využitelnost – zdaleka ji nevyhledávají pouze vrabci.

U krmítka se slunečnicí můžeme podle prostředí a roční doby pozorovat například:

  • vrabce domácí a polní,
  • sýkoru koňadru,
  • sýkoru modřinku,
  • brhlíka lesního,
  • zvonka zeleného,
  • pěnkavy,
  • čížky a další druhy.

Více informací o tomto krmivu najdete také v našem samostatném článku Slunečnice černá.

Samotná slunečnice ale nemusí být jedinou potravou, kterou na zahradě nabízíme. Rozmanitější nabídka může oslovit více ptačích druhů s rozdílnými potravními návyky.

Každý pták má trochu jiné chutě

Při pohledu na zimní krmítko rychle zjistíme, že jednotlivé druhy se nechovají stejně.

Vrabci často vyhledávají semena a obilná zrna a část potravy sbírají také pod krmítkem. Podobně lze využít zrniny do krmítek, například různé druhy prosa a další vhodná semena.

Pro univerzálnější přikrmování jsou praktické také hotové zimní směsi do krmítek, které kombinují více typů semen a zrnin.

Sýkory, brhlíci a některé další druhy velmi dobře využívají také energeticky bohatou tukovou potravu. V chladném období proto můžeme nabídku doplnit o lojové koule, válce a bloky.

Jiné druhy mají odlišné preference. Kosi vyhledávají také ovoce a potravu často sbírají na zemi. Pěnkavy můžeme rovněž častěji spatřit pod krmítkem. Strakapoudi, sýkory nebo brhlíci zase mohou využívat tukové směsi.

Pestrá zahrada proto obvykle přiláká více druhů než místo nabízející jen jeden druh potravy.

Kdy venkovní ptactvo přikrmovat?

Největší význam má přikrmování tradičně v období, kdy mají ptáci přístup k přirozené potravě ztížený, například během zimního počasí, mrazů nebo sněhové pokrývky.

Nelze ale stanovit jedno pevné datum, které by platilo pro všechny lokality, druhy ptáků a každý rok. Rozhodující je počasí, dostupnost přirozené potravy i prostředí v okolí.

Přikrmování má být rozumným doplňkem přirozených zdrojů, nikoliv snahou ptáky co nejvíce překrmovat.

Podrobněji se zimnímu období věnujeme v článku Jak a čím dokrmovat venkovní ptactvo v zimě?.

Čím ptáky raději nekrmit

Krmítko není místem pro likvidaci zbytků z domácnosti.

Venkovnímu ptactvu nenabízíme slané, kořeněné, přepálené, plesnivé ani zkažené potraviny a nevhodné jsou také běžné zbytky lidských jídel.

Ani pečivo není vhodným základním krmivem pro drobné zahradní ptáky. Pro jejich přikrmování je mnohem lepší volit potravu odpovídající přirozeným potřebám jednotlivých druhů – semena, obilná zrna, vhodné směsi nebo v chladném období tukové krmivo.

Krmítko musí být nejen plné, ale také čisté

Pokud se rozhodneme ptáky přikrmovat, neměli bychom myslet pouze na obsah krmítka.

Na místě, kde se pravidelně setkává větší počet ptáků, se mohou snadněji šířit některá onemocnění. Hygiena krmítka je proto stejně důležitá jako kvalita krmiva.

Z krmítek pro venkovní ptactvo pravidelně odstraňujeme zbytky potravy, slupky a trus a nenecháváme v nich dlouhodobě vlhnout staré krmivo.

Lojové výrobky je praktické nabízet ve vhodných držácích lojových koulí.

Důležité je také samotné umístění krmítka. Ptáci by měli mít dostatečný rozhled a možnost rychle uniknout. Současně je potřeba myslet na kočky a další predátory, kteří mohou číhat v bezprostředním okolí.

Vrabci nepotřebují jen krmítko

Světový den vrabců dobře připomíná jednu důležitou věc: nejlepší pomocí pro ptáky není pouze pravidelně doplňovaná miska se semeny.

Pro vrabce i další zahradní ptactvo je důležité celé prostředí.

Pomoci mohou:

  • keře a živé ploty poskytující úkryt,
  • stromy a další zeleň,
  • rostliny vytvářející přirozené zdroje semen,
  • kvetoucí rostliny podporující výskyt hmyzu,
  • dostupná čistá voda,
  • bezpečná místa k odpočinku,
  • vhodná místa pro hnízdění.

Velmi „uklizená“ zahrada bez keřů, vyšší trávy, hmyzu a dalších přírodních prvků může nabídnout ptákům méně potravy a úkrytů než různorodá zahrada s několika typy vegetace.

Někdy tak vrabcům pomůžeme už tím, že část zahrady necháme trochu více přírodě.

Kde vrabci hnízdí?

Vrabec domácí je úzce spojený s lidskými stavbami. Hnízda si může zakládat v různých dutinách a štěrbinách budov, pod střechami nebo v dalších chráněných místech.

Vrabec polní je typickým dutinovým hnízdičem. Využívá přirozené dutiny stromů, ale podle podmínek může obsadit také vhodnou ptačí budku.

Právě ubývání vhodných hnízdních míst může být v některých lokalitách problémem. Pomoci mohou správně zvolené budky pro venkovní ptactvo.

Neplatí však, že každá budka je vhodná pro každý druh. Rozhodují její rozměry, velikost vletového otvoru, konstrukce i umístění.

Budku bychom proto měli vždy vybírat s ohledem na druh ptáka, kterému chceme vytvořit hnízdní příležitost.

Nejen vrabci – kdo další navštěvuje naše zahrady a krmítka?

Vrabec je jedním z našich nejznámějších ptačích sousedů, ale zahrady a krmítka nám mohou nabídnout mnohem pestřejší podívanou.

Sýkora koňadra patří k nejznámějším návštěvníkům krmítek. Vyhledává semena a využívá také tukovou potravu.

Sýkora modřinka je menší a nápadná modrým zbarvením hlavy. Je velmi obratná a také často využívá krmítka.

Brhlík lesní se v zahradách objevuje především tam, kde najde vzrostlejší stromy. Je známý schopností pohybovat se po kmenech i hlavou dolů.

Kos černý hledá velkou část potravy na zemi a kromě živočišné potravy přijímá také různé plody.

Pěnkava obecná často sbírá semena na zemi, a proto ji můžeme zahlédnout i pod krmítkem.

Zvonek zelený má silný zobák uzpůsobený ke zpracování semen a patří mezi druhy, které mohou hojně využívat slunečnici.

Strakapoud velký může kromě přirozené potravy využít i tukové krmivo.

Červenka obecná má poněkud odlišné potravní návyky než typicky semenožraví návštěvníci krmítka a často hledá potravu blízko země.

Chceme-li na zahradě pozorovat více druhů, je proto vhodné kombinovat pestré prostředí, bezpečné úkryty, vodu a podle potřeby také vhodnou potravu.

Krmivo, krmítka, budky a další vybavení najdete v naší nabídce pro venkovní ptactvo.

Věděli jste, že…?

Vrabec domácí patří mezi naše nejtypičtější synantropní ptáky – tedy druhy, které dlouhodobě využívají prostředí vytvořené člověkem.

Samec vrabce domácího a samice vypadají odlišně, zatímco samec a samice vrabce polního mají velmi podobné zbarvení.

Vrabce polního snadno poznáme podle černé skvrny na bílé tváři a kaštanově hnědého temene.

Vrabci jsou společenští ptáci a mimo jiné se často pohybují a krmí v hejnech.

K jejich běžnému chování patří také prachové koupele. Pták se přikrčí do suché zeminy nebo prachu a pohyby těla a křídel si jemné částečky dostává mezi peří.

Přestože dospělí vrabci konzumují velké množství rostlinné potravy, v době hnízdění hraje významnou roli hmyz a další drobní bezobratlí, kteří jsou důležitou součástí potravy mláďat.

Nejčastější chyby při pomoci venkovním ptákům

Dobře míněná pomoc může mít menší účinek, pokud zapomeneme na několik základních pravidel.

Nevhodná potrava

Do krmítka nepatří slané, kořeněné, zkažené ani plesnivé zbytky jídel.

Špinavé krmítko

Nahromaděný trus a zbytky potravy mohou zvyšovat riziko přenosu chorob. Krmítko je proto potřeba pravidelně kontrolovat a čistit.

Vlhké a staré krmivo

Krmivo bychom měli chránit před dlouhodobým zvlhnutím a nenechávat v krmítku zbytky, které se začínají kazit.

Nebezpečné místo

Krmítko umístěné příliš nízko nebo těsně vedle místa, odkud může nepozorovaně zaútočit kočka, může pro ptáky představovat zbytečné riziko.

Jen krmítko a nic dalšího

Podpora ptactva nekončí nasypáním semen. Keře, stromy, hmyz, voda a vhodná místa k hnízdění mohou mít pro ptáky ještě větší dlouhodobý význam.

Časté otázky o vrabcích a přikrmování

Žerou vrabci slunečnici?

Ano. Vrabci mohou přijímat slunečnicová semena a patří mezi běžné návštěvníky krmítek. Vhodná je například slunečnice černá. Vrabci ale využívají také obilná zrna a další semena.

Jaký je rozdíl mezi vrabcem domácím a vrabcem polním?

Samec vrabce domácího má šedé temeno a tmavou náprsenku, samice je nenápadněji šedohnědá. Vrabec polní má kaštanově hnědé temeno, bílou tvář s výraznou černou skvrnou a samec i samice jsou zbarveni velmi podobně.

Čím krmit vrabce v zimě?

Vhodná jsou především různá semena a obilná zrna, například slunečnice, proso, oves nebo pšenice. Praktickou možností jsou také hotové zimní směsi do krmítek.

Mohou vrabci jíst lojové koule?

Vrabci mohou podle konkrétního složení a podmínek využívat i tuková krmiva, hlavní část nabídky pro ně však zpravidla tvoří semena a obilná zrna. Lojové koule jsou velmi oblíbené také u sýkor, brhlíků a dalších ptáků.

Kdy má smysl ptáky přikrmovat?

Především v období, kdy mají ztížený přístup k přirozené potravě. Potřeba přikrmování závisí na počasí, lokalitě, roční době i dostupnosti přirozených zdrojů.

Jak můžeme vrabcům pomoci i bez krmítka?

Velkou pomocí je různorodá zahrada s keři, stromy, zdroji semen a hmyzu, dostupnou vodou a vhodnými možnostmi hnízdění. Podle místních podmínek mohou pomoci také správně vybrané budky pro venkovní ptactvo.

Vrabci jsou naši sousedé – dejme jim na zahradě prostor

Světový den vrabců 20. března je příležitostí všimnout si ptáků, které někdy považujeme za tak samozřejmé, že je téměř nevnímáme.

Stačí se ale na chvíli zastavit u zahrady nebo krmítka a zjistíme, jak pestrý život může probíhat jen několik metrů od našeho domu.

Vrabcům, sýkorám, brhlíkům, pěnkavám, kosům a dalším druhům můžeme pomoci nejen vhodným přikrmováním, ale především pestrým a bezpečným prostředím s dostatkem úkrytů, vody, přirozené potravy a míst k hnízdění.

Na Značková-krmiva.cz najdete sortiment pro venkovní ptactvo – od zimních směsí do krmítek, slunečnice černé a zrnin do krmítek přes lojové koule až po krmítka pro venkovní ptactvo, držáky lojových koulí a budky pro venkovní ptactvo.

Ať už na vaši zahradu přilétá početná vrabčí parta, sýkory nebo jen občasný kos, pozorování venkovního ptactva je jednoduchý způsob, jak mít přírodu každý den doslova za oknem.

Značková-krmiva.cz – krmiva a potřeby pro exoty a ptactvo

📲 Sledujte nás pro další tipy, novinky a inspiraci ze světa rybolovu a chovatelství: 

znackova-krmiva.cz
 Facebook
 Instagram  

Diskuze (0)

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole: