One Health Day 3. listopadu – zdraví lidí, zvířat a přírody spolu souvisí
Každý rok si 3. listopadu připomínáme One Health Day, den věnovaný myšlence, že zdraví člověka, zvířat a prostředí, ve kterém společně žijeme, spolu úzce souvisí.
Pro chovatele to možná zní jako vzdálené téma mezinárodních zdravotnických organizací. Ve skutečnosti se ale princip One Health neboli Jedno zdraví promítá i do zcela běžných situací – od péče o psa nebo kočku přes hygienu při krmení až po prevenci parazitů, očkování, správné používání léčiv nebo péči o prostředí hospodářských zvířat.
One Health připomíná jednoduchou skutečnost: zdravé zvíře, zdravý člověk a zdravé životní prostředí nejsou tři oddělené světy.
Co znamená One Health neboli Jedno zdraví?
Světová zdravotnická organizace WHO definuje One Health jako integrovaný a sjednocující přístup, jehož cílem je dlouhodobě vyvažovat a optimalizovat zdraví lidí, zvířat a ekosystémů.
Vychází z poznání, že zdraví lidí, domácích i volně žijících zvířat, rostlin a širšího životního prostředí je vzájemně propojené a závislé.
One Health proto není pouze veterinární nebo medicínský pojem. Propojuje například:
- humánní a veterinární medicínu,
- veřejné zdraví,
- chov zvířat a zemědělství,
- bezpečnost potravin,
- ochranu vody, půdy a životního prostředí,
- sledování infekčních nemocí,
- problematiku antimikrobiální rezistence.
Typickým příkladem je infekce, která může kolovat mezi zvířaty a lidmi. Veterinární lékař řeší zdraví zvířat, lékař zdraví lidí a další odborníci mohou sledovat výskyt původce v potravinách, vodě nebo prostředí. One Health se snaží tyto oblasti neřešit izolovaně, ale společně.
Na mezinárodní úrovni dnes na tomto přístupu úzce spolupracují čtyři organizace označované jako Quadripartite: WHO, FAO, UNEP a WOAH – tedy Světová zdravotnická organizace, Organizace OSN pro výživu a zemědělství, Program OSN pro životní prostředí a Světová organizace pro zdraví zvířat.
Proč si One Health připomínáme právě 3. listopadu?
První celosvětový One Health Day se uskutečnil 3. listopadu 2016. Iniciovaly jej One Health Commission, One Health Initiative a tehdejší One Health Platform.
Smyslem nebylo vytvořit další formální svátek, ale upozornit veřejnost i odborníky na potřebu spolupráce mezi obory, které se zabývají zdravím lidí, zvířat a životního prostředí.
One Health Day není oficiálním mezinárodním dnem OSN. WHO jej charakterizuje jako mezinárodní kampaň, která se každoročně koná 3. listopadu a jejímž cílem je zvyšovat povědomí o přístupu One Health a podporovat společné řešení zdravotních problémů.
Samotný koncept One Health má ovšem výraznou podporu významných mezinárodních institucí. WHO, FAO, UNEP a WOAH společně vytvořily také One Health Joint Plan of Action, který propojuje mimo jiné problematiku zoonóz, bezpečnosti potravin, antimikrobiální rezistence a životního prostředí.
Lidé a zvířata sdílejí jedno prostředí
Pes spí v domácnosti se svou rodinou, kočka se pohybuje doma i venku, hospodářská zvířata přicházejí do kontaktu s půdou, vodou, krmivem a někdy také s volně žijícími živočichy. Člověk se stará o jejich krmení, uklízí jejich prostředí a manipuluje s jejich odpady.
Hranice mezi „světem lidí“ a „světem zvířat“ proto není z hlediska zdraví tak ostrá, jak by se mohlo zdát.
Praktickým příkladem může být obyčejná miska. Záleží nejen na tom, co do ní nasypeme, ale také na tom, zda je čistá, zda je krmivo správně skladované a zda se při manipulaci s ním dodržují základní hygienické zásady.
Podobně může prostředí ovlivnit výskyt některých parazitů a jejich přenašečů. A zdravotní problémy volně žijících nebo hospodářských zvířat mohou mít v některých situacích význam také pro domácí zvířata a člověka.
Právě na podobné souvislosti se One Health dívá jako na jeden propojený celek.
Zoonózy – když se infekce přenášejí mezi zvířaty a lidmi
Zoonózy jsou infekční onemocnění, jejichž původci se mohou přenášet mezi zvířaty a lidmi.
Do této široké skupiny patří různá onemocnění způsobená viry, bakteriemi, parazity nebo dalšími původci. Mezi známé příklady patří například vzteklina nebo některé salmonelové infekce. Do širšího pohledu One Health patří také nemoci přenášené vektory, například klíšťaty.
Existence zoonóz ale není důvodem k obavám z běžného kontaktu se zdravým domácím zvířetem. Mnohem důležitější je rozumná prevence, hygiena, sledování zdravotního stavu zvířete a veterinární péče.
Typickým příkladem významu spolupráce mezi veterinární a humánní medicínou je vzteklina. Podrobněji se jí věnujeme v našem samostatném článku Světový den boje proti vzteklině 28. září:
https://www.znackova-krmiva.cz/blog/svetovy-den-boje-proti-vztekline-28--zari/
Paraziti a prevence
Vnější i vnitřní parazité jsou další oblastí, ve které se zdraví zvířat, lidí a prostředí může vzájemně prolínat.
U psů a koček se chovatelé běžně setkávají například s klíšťaty, blechami nebo některými střevními parazity. Situace je odlišná u zvířete žijícího převážně doma, loveckého psa, venkovní kočky nebo hospodářských zvířat.
Proto neexistuje jeden univerzální antiparazitární režim vhodný pro všechna zvířata. Konkrétní prevenci je vhodné přizpůsobit druhu a věku zvířete, jeho zdravotnímu stavu, způsobu života, prostředí a aktuálním rizikům.
Vhodný postup a použití veterinárních přípravků je dobré konzultovat s veterinárním lékařem.
Součástí prevence jsou zároveň jednoduché hygienické návyky – pravidelné odstraňování výkalů, čistota prostředí, kontrola srsti a kůže nebo mytí rukou po manipulaci se zvířecími odpady.
Očkování jako součást prevence
Vakcinace patří mezi důležité nástroje prevence infekčních nemocí zvířat. Chrání především samotné zvíře, ale u některých onemocnění může mít význam i pro zdraví dalších zvířat nebo lidí.
Právě zde je princip One Health dobře viditelný. Prevence infekce u zvířete může v určitých případech přispívat také k omezení jejího šíření v širší populaci.
WHO mezi praktickými způsoby, jakými mohou jednotlivci přispívat k One Health, výslovně uvádí zdravé návyky při péči o domácí zvířata a jejich vakcinaci.
Konkrétní očkování a jeho načasování však vždy závisí na druhu zvířete, jeho věku, zdravotním stavu, způsobu života a platných veterinárních požadavcích. Proto patří individuální očkovací plán do rukou veterinárního lékaře.
Antibiotická rezistence – proč se týká lidí i zvířat
Jedním z nejdůležitějších témat současného přístupu One Health je antimikrobiální rezistence (AMR).
Antimikrobiální léčiva zahrnují více skupin přípravků používaných proti mikroorganismům. Antibiotika jsou jejich částí a používají se proti bakteriálním infekcím.
Rezistence vzniká tehdy, když se mikroorganismy změní tak, že na ně dříve účinné léčivo přestává dostatečně působit. Rezistentní je mikroorganismus, nikoli člověk nebo zvíře.
Rezistence je přirozený biologický jev, ale nevhodné a nadměrné používání antimikrobiálních léčiv její vznik a šíření urychluje.
Problém nelze řešit pouze v lidské medicíně. Rezistentní mikroorganismy a jejich genetické vlastnosti se mohou v různých souvislostech šířit mezi lidmi, zvířaty, potravinovým řetězcem a životním prostředím. Právě proto WHO, WOAH, FAO a UNEP řeší antimikrobiální rezistenci společně v rámci One Health.
Proč nepoužívat antibiotika svévolně?
Antibiotika nejsou univerzálním lékem na každé onemocnění. Na virové infekce nepůsobí a jejich použití má být odůvodněné konkrétní situací.
U zvířat by proto chovatel neměl podávat například antibiotika, která zbyla po předchozí léčbě, měnit dávkování podle vlastního uvážení nebo používat humánní antibiotika bez pokynu veterinárního lékaře.
WOAH zdůrazňuje odpovědné a uvážlivé používání antimikrobiálních léčiv ve veterinární medicíně. Důležitou součástí omezení jejich potřeby je zároveň prevence infekcí, hygiena, biologická bezpečnost, vakcinace, správné podmínky chovu a odpovídající výživa.
One Health tedy neznamená „nepoužívat antibiotika“. Znamená používat je tehdy, když jsou skutečně potřeba, správným způsobem a pod odborným vedením.
Správná výživa je součástí odpovědné péče
Kvalitní a vhodně sestavená výživa je jedním ze základních předpokladů dobré kondice zvířete.
Krmná dávka by měla odpovídat především druhu zvířete, jeho věku, velikosti, aktivitě a individuálním potřebám. Jinou výživu potřebuje rostoucí štěně, jinou dospělý aktivní pes a jinou senior. Stejně tak mají specifické nároky kočky, králíci, koně, drůbež nebo další chovaná zvířata.
Je však důležité rozlišovat mezi výživou a léčbou.
Správná výživa podporuje normální fungování organismu a pomáhá udržovat zvíře v dobré kondici. Nelze ale tvrdit, že běžné krmivo samo o sobě zabraňuje konkrétní infekční nemoci nebo ji léčí.
Pokud má zvíře zdravotní potíže nebo potřebuje speciální dietní režim, je vhodné výživu konzultovat s veterinárním lékařem.
Hygiena při krmení a péči o zvířata
Mnoho principů One Health lze uplatnit bez složitých opatření. Často jde o každodenní návyky:
- myjte si ruce po manipulaci se zvířecími výkaly a při činnostech, při nichž může dojít ke kontaminaci,
- pravidelně čistěte misky, napáječky a další krmné pomůcky,
- krmivo uchovávejte podle doporučených podmínek a chraňte je před vlhkostí, škůdci a znečištěním,
- syrové živočišné produkty uchovávejte a zpracovávejte hygienicky,
- pravidelně čistěte kotce, klece, toalety, podestýlku a další prostředí zvířete,
- výkaly bezpečně odstraňujte,
- při podezření na infekční onemocnění respektujte doporučení veterinárního lékaře ohledně kontaktu s dalšími zvířaty.
A co syrové krmení a BARF?
Syrové krmení samo o sobě není důvodem k dramatickým závěrům, ale manipulace se syrovými živočišnými produkty vyžaduje zvýšenou hygienickou pozornost.
Podobně jako při přípravě syrového masa pro člověka je důležité zabránit křížové kontaminaci, správně uchovávat suroviny, udržovat čisté pracovní plochy a pomůcky a po manipulaci si důkladně umýt ruce.
Z hlediska One Health tedy nejde pouze o složení krmné dávky, ale také o to, jak bezpečně s krmivem zacházíme.
Zdravé zvíře potřebuje také zdravé prostředí
One Health nekončí u člověka a jeho domácího mazlíčka.
Kvalita vody, půdy a ovzduší ovlivňuje lidi, hospodářská i volně žijící zvířata a rostliny. Do prostředí se naopak mohou dostávat biologické i chemické kontaminanty nebo zbytky některých léčiv.
UNEP proto upozorňuje také na roli životního prostředí při vzniku a šíření antimikrobiální rezistence.
Praktická odpovědnost chovatele může být přitom velmi jednoduchá: neznečišťovat okolí, správně nakládat s odpady a léčivy, udržovat čisté prostředí zvířat a respektovat volně žijící živočichy a jejich přirozená stanoviště.
U hospodářských zvířat se k tomu přidává správná práce s krmivem, vodou, podestýlkou, hnojem a dalšími součástmi provozu.
Co může pro One Health udělat každý chovatel?
Velké principy One Health se v běžném životě skládají z poměrně jednoduchých kroků:
- poskytovat zvířeti vhodnou a přiměřenou výživu,
- zajistit stálý přístup k čisté vodě podle potřeb daného druhu,
- udržovat čisté misky, napáječky a prostředí,
- věnovat pozornost prevenci vnějších a vnitřních parazitů,
- dodržovat doporučenou veterinární prevenci,
- nepodávat svévolně antibiotika ani jiná léčiva,
- bezpečně manipulovat s krmivy a syrovými živočišnými produkty,
- všímat si změn zdravotního stavu a chování zvířete,
- zajistit zvířeti vhodné životní podmínky, pohyb a péči,
- bezpečně nakládat s odpady a zvířecími výkaly,
- respektovat přírodu a volně žijící živočichy.
Odpovědné chovatelství je vlastně One Health převedené do každodenní praxe.
Věděli jste, že…?
One Health Day vznikl v roce 2016. První ročník se uskutečnil 3. listopadu 2016 a iniciativa od té doby pokračuje každoročně.
Za mezinárodním přístupem One Health stojí společně WHO, FAO, UNEP a WOAH. Tyto čtyři organizace jsou v této spolupráci označovány jako Quadripartite.
One Health zahrnuje také zdraví rostlin. Současná definice pracuje s propojením lidí, domácích i volně žijících zvířat, rostlin a ekosystémů.
Bezpečnost potravin patří mezi hlavní oblasti One Health. Zdraví zvířat, hygiena produkce, zpracování potravin a zdraví spotřebitelů tvoří navazující systém.
Antimikrobiální rezistence není pouze problémem nemocnic. Rezistentní mikroorganismy se mohou vyskytovat u lidí, zvířat, v potravinách i v životním prostředí, a proto je potřeba koordinovaný přístup.
WHO mezi praktické příklady One Health řadí i odpovědnou péči o domácí zvířata a jejich vakcinaci. I běžný chovatel se tak může na principu Jednoho zdraví podílet.
Nejčastější chyby chovatelů
Většinou nejde o velká pochybení, ale spíše o drobnosti, které se snadno stanou součástí každodenní rutiny.
Miska vypadá čistě, takže ji není třeba mýt
Zbytky krmiva a nečistoty mohou zůstávat i v misce, která na první pohled nevypadá špinavě. Pravidelné mytí misek a napáječek je jednoduchým hygienickým opatřením.
Otevřený pytel krmiva může stát kdekoli
Nevhodné skladování může krmivo vystavit vlhkosti, vysokým teplotám, škůdcům nebo kontaminaci. Vyplatí se respektovat podmínky uvedené výrobcem a krmivo chránit před vnějšími vlivy.
Zbylá antibiotika se mohou hodit příště
Právě tomu je vhodné se vyhnout. Podobné příznaky nemusí znamenat stejné onemocnění a antibiotikum nemusí být vhodné ani potřebné. O použití antibiotik u zvířete má rozhodovat veterinární lékař.
Prevence parazitů je stejná pro každé zvíře
Není. Riziko se mění podle druhu zvířete, prostředí, způsobu života, cestování i dalších okolností. Preventivní režim je proto vhodné nastavit individuálně.
Dlouhodobá změna chování „sama přejde“
Menší chuť k jídlu, změny pití, hubnutí, apatie nebo dlouhodobá změna chování nemusí automaticky znamenat závažné onemocnění, ale je vhodné je sledovat. Pokud přetrvávají nebo se zhoršují, patří jejich posouzení veterinárnímu lékaři.
FAQ – One Health a zdraví zvířat
Co znamená One Health?
One Health neboli Jedno zdraví je přístup založený na tom, že zdraví lidí, zvířat, rostlin a ekosystémů spolu úzce souvisí. Zdravotní problémy proto často nelze účinně řešit pouze v jednom oboru.
Kdy se slaví One Health Day?
One Health Day připadá každoročně na 3. listopadu. Poprvé se uskutečnil v roce 2016.
Je One Health Day oficiálním dnem OSN?
Nejde o oficiální mezinárodní den OSN. WHO jej popisuje jako mezinárodní kampaň koordinovanou nevládními organizacemi a občanskou společností. Samotný přístup One Health však podporují a společně rozvíjejí mimo jiné WHO, FAO, UNEP a WOAH.
Co jsou zoonózy?
Zoonózy jsou infekční onemocnění, jejichž původci se mohou přenášet mezi zvířaty a lidmi. Známým příkladem je vzteklina. Prevence zahrnuje podle konkrétního onemocnění různá opatření od hygieny až po veterinární prevenci.
Jak souvisí domácí mazlíčci se zdravím lidí?
Lidé a jejich zvířata sdílejí domácnost a okolní prostředí. Význam proto má zdraví zvířete, hygiena, prevence některých infekcí a parazitů, bezpečná manipulace s krmivem i odpovědné používání léčiv.
Co má antibiotická rezistence společného se zvířaty?
Antimikrobiální léčiva se používají v humánní i veterinární medicíně. Rezistentní mikroorganismy se mohou šířit mezi různými prostředími a populacemi. Proto je odpovědné používání antibiotik důležité jak u lidí, tak u zvířat.
Shrnutí
One Health může na první pohled působit jako odborný pojem, ale jeho základní myšlenka je velmi praktická.
Péče o zdraví zvířete nekončí u jeho misky nebo návštěvy veterináře. Souvisí také se zdravím lidí a s prostředím, ve kterém společně žijeme.
Správná výživa, čistá voda, hygiena, prevence parazitů a infekcí, odpovědné používání léčiv, bezpečná manipulace s krmivy a respekt k životnímu prostředí jsou jednotlivé části stejného celku.
One Health začíná i každodenní péčí
Pro většinu chovatelů nemusí One Health znamenat nic složitého. Jeho principy používáme pokaždé, když se o zvíře staráme s ohledem na jeho skutečné potřeby a současně myslíme na prostředí kolem něj.
Vhodná výživa, čisté prostředí, dostatek pohybu, prevence, pozornost chovatele a veterinární péče vytvářejí základ odpovědného chovu.
A právě každodenní péče ukazuje hlavní myšlenku One Health nejlépe: zdraví zvířat, lidí a přírody není oddělené. Všichni sdílíme jedno prostředí a péče o jednu jeho část může pomáhat chránit i ty ostatní.
📲 Sledujte nás pro další tipy, novinky a inspiraci ze světa chovatelství a rybolovu.
znackova-krmiva.cz
Facebook
Instagram


